Petr B. Hůrecký na Instagramu

Za ten měsíc a kousek, co funguje můj „básnický“ profil, jsem zjistil řadu věcí. Jedna z nich je, že není mnoho autorů, kteří by se ve své instapoezii pokoušeli o humor. Většina poetů sdílí veršíky o nešťastných, platonických a občas i naplněných láskách. Pak jsou tu tvůrci (nebo spíš parafrázaři) motivačních hesel nebo čerstvě dospělí, rozervaní básníci prohrabující se nánosem dehtu na dnech svých duší. Ale že by se na život a svět kolem někdo díval s chytrým nadhledem a vtipem, takových moc není. A protože já osobně mám tenhle přístup rád, řekl jsem si, že občas nějakého takového autora vyzpovídám v krátkém rozhovoru, abych zjistil jeho motivaci, tvůrčí taktiky a možná i něco navíc.   První, koho jsem oslovil, je @zenavjednotnemcisle , jejíž básně, glosy a aforismy jsou vizuálně orámovány dvojicí kreslených myší. Na Instagramu je od letošního května a za tu dobu nasbírala bezmála dvě tisícovky příznivců.  Co je tvá hlavní motivace pro psaní a tvorbu? Psala jsem básně, afori...

Lidi na Instagramu se mohou svobodně rozhodnout, jestli zrovna vy je budete sledovat, nebo ne. Když usoudí, že se jim nelíbíte, jednoduše vás zablokují. Co to znamená? Už nikdy jejich profil nevyhledáte, nikdy se na něj nepodíváte a nenapíšete jim ani zprávu. Přestanete pro ně existovat. Jako zamáčknutý, otravný hmyz.   Tahle funkcionalita Instagramu je pochopitelná. Chrání celebrity i vás před vulgárními a nenávistnými komentáři zakomplexovaných lidí. Nebo robotů. Jedno trefné (a často opakované) přirovnání: Domů byste si taky nepozvali někoho, kdo se vám, obrazně řečeno, vykadí na podlahu. Problém nastává, když neblokujete už jenom ty vulgární, ale začnete dávat „ban“ (anglicky: zákaz) všem, kdo vám nejdou na ruku. Někdo udělá nevinný žertík? Ban! Zeptá se trochu „na tělo“? Ban! Vyjádří kritičtější názor na váš obsah? Ban!    Co z toho může vzniknout? Jedna velká falešná bublina , ve které na Instagramu (nebo na jiné sociální síti se stejnou funkcionalitou) začnete žít....

Jelikož se počet mých sledovatelů přehoupl přes 40, dovoluji si sám sebe označit za  yoktoinfluencera, což je o několik řádů menší mikroinfluencer. Nabízím tímto své služby komerčním značkám. Jsem otevřený spolupráci. Jak známo, mikroinfluenceři se stovkami followerů jsou už delší dobu pro značky atraktivnější než statisícové celebrity, které každý týden propagují jinou značku. Těm už nikdo nevěří, že to dělají z lásky k produktu.    Jeden příklad za všechny. Na konferenci Content First ho nedávno ukazovala Andrea Pavelcová z advokátní kanceláře eLegal . Lela Ceterová, ex-partnerka Karlose „Terminátora“ Vémoly, sice vychvalovala produkty ekologické drogerie, ale na kuchyňské lince za ní stály ty klasické, které normálně používá.  Co z toho vyplývá? Velkým influencerům se věřit nedá, mikroinfluenceři začínají být zahlcení, a proto přichází čas pro ještě menší influencery. A protože nejmenší předpona soustavy SI, jakou jsem na Wikipedii objevil, je „yokto“, hrdě se pr...

Tak, jako se majiteli nového instagramového účtu zatají dech, když ho začne sledovat první follower, přichází vlna euforie a zadostiučinění ve chvíli, kdy vám někdo cizí pod příspěvek napíše první komentář nebo dokonce pošle pochvalnou zprávu do „directu“. Mně se dneska, přesně po 20 dnech existence profilu, staly obě věci najednou! Co to v životě autora znamená? Komentář nebo zpráva se dá přeložit jako zájem o autora a jeho tvorbu. Pokud teda nejste cynik a netvrdíte, že lidi komentují cizí obsah jen proto, aby na sebe upozornili. Já chci věřit tomu, že někomu v instadžungli stálo za to ztratit pár minut času a napsat stručné hodnocení mojí tvorby z upřímného zájmu. Zpětná vazba se tomu říká. Dobrá věc. Autor, který to má srovnané v hlavě, se kladnou zpětnou vazbou samozřejmě nenechá ukolébat. Potěší ho, ale hned se zase soustředí na svou tvorbu, respektive na metu, které chce dlouhodobě dosahovat, což je: psát lepší a lepší věci. Rád bych proto vyzval fanoušky, aby to s těmi pochvaln...

Opustil jsem svůj elitářský přístup ke sledování ostatních instagramerů. Nedával smysl. Byla to póza. Když něco tvoříte, není účelem zavřít se do izolace a milostivě vypouštět svá díla do vnějšího světa v naději, že svět ta díla ocení, aby následně padl autorovi (tedy vám) k nohám. Správný přístup je zajímat se o to, jak ten váš „obor“ dělají ostatní tvůrci. Poznat komunitu a stát se jejím členem. Jen tím, že se poměříte s ostatními, můžete růst a zlepšovat se.   Když si čtu verše od jiných autorů, hned poznám, jestli mě baví nebo ne. A když mám tohle měřítko, můžu ho pak jednoduše vztáhnout na vlastní tvorbu. Přečtu si s odstupem času nějaký svůj kousek a řeknu si: „Hm, tak kdybych si tyhle řádky přečet u někoho jinýho, lajk bych nedal.“ A na textu dál pracuju. Nebo ho vyhodím. Čtení ostatních z vás dělá lepšího autora. Zvyšujete si osobní laťku.   A proto jsem opustil svůj koncept popsaný v deníkovém zápisku DEN 4 a začal jsem sledovat lidi, co na Instagramu dělají podobné ...

Včera uplynuly 2 týdny od zahájení experimentu „Každý den jeden verš, glosa nebo hříčka na Instagram“. Jak bych to zhodnotil? Jednoduše. Funguje to. Závazkem každodenního příspěvku jsem si na sebe vytvořil prospěšný tvůrčí tlak. Díky němu mám hlavu ve střehu. Jakmile je volná chvíle, mezi prací, cestou na vlak nebo třeba když nemůžu nad ránem zabrat, naskakují mi v hlavě slova a já jim hledám věty, rýmy, myšlenky. Někdy si je poznamenám, někdy je zapomenu.  Je jedno, jak dobrou nebo blbou věc zrovna vymyslím. Jde o návyk. Návyk pravidelně tvořit. Teprve z něj může něco vzejít. Čas na psaní nebude nikdy. Chodíme do práce, staráme se o rodiny. Člověk si ten čas jednoduše najít musí. A je úplně jedno, jestli chcete psát knihu, blog, básničky nebo třeba malovat obrazy. Neodkládejte to, najděte si na to čas a začněte tvořit. Budete mít ze sebe lepší pocit. A budete objevovat nové věci. Nejen o předmětu momentální tvorby, ale hlavně o sobě. Nikdy dopředu nevíte, kam vás to zavede. Existu...

Obracím se na svých současných 16 followerů : ) A samozřejmě, i na ty budoucí. Rozmyslete si dobře, jestli mě budete dál sledovat. Pokud zjistíte, že je pro vás sledování profilu  @znackovy_basnik  ztrátou času, s klidným srdcem mi dejte „unfollow“. Je to pro vaše dobro! //   Instagram je sociální síť, kde potkáte spoustu zajímavých lidí, můžete si s nimi psát, sledovat jejich tvorbu a zároveň sdílet tu vlastní. To zní jako dobrá věc. Navíc je to zadarmo. Jenže ono to přeci jenom něco stojí. Váš čas. Moře času. Mnohokrát za den otevřete Instagram a řeknete si, že je to jen na chviličku. Začnete projíždět nejnovější příspěvky, srdíčkovat, komentovat, sledovat Stories... a najednou uběhne půlhodina, ani nevíte jak. Půlhodina, kterou ztratíte sledováním obsahu, poskládaného algoritmem Instagramu tak, aby vás bavil a abyste během něj viděli co nejvíc reklam inzerentů.   Pak taky tvoříte své vlastní příspěvky. Něco vyfotíte, třeba selfie s legračně našpulenou pusou, vybír...