Petr B. Hůrecký na Instagramu

Znovu jsem hodil síť mezi instabásníky a tentokrát se mi do ní chytil  Kryštof Kovář , 22letý kluk, co sdílí své básně a texty  s vizuálním monogramem KrKo  na profilu @trocha_krystofa . Jsem sice zhruba o generaci starší, ale jeho odpovědi mi rezonují. Kryštofovy básně mají vtip i nápad, nevezou se na vlně prvoplánové líbivosti a pro mě jsou v záplavě instagramových textů osvěžením. A vzpomínkou na mé vlastní studentské roky zhusta prokládané návštěvami pohostinských zařízení, kde probíhaly ty nejzásadnější rozmluvy o smyslu života, ženách, alkoholu a tvorbě.   Kryštof v rozhovoru mluví o tom, jaké knížky ho ovlivnily, jmenuje svou top trojku českých slamerů a doporučuje IG profily hodné sledování. Pro mě osobně je ale nejcennější jeho odpověď na otázku „Proč píšeš?“ Ta mi přímo zazvonila. Tak si ji dejte a s ní celý rozhovor. Stojí za to! Kdybys měl sám sobě a svojí tvorbě udělat reklamu, jaký slogan by sis napsal? Občas i trochu originál.   Jak vidíš Instagram coby platformu pro zv

Teď pominu fotografickou tvorbu, které se lidé na Instagramu věnují. Ano, přesně k tomu byla ta síť před deseti lety stvořena. Abyste jednoduše zaznamenávali život kolem sebe pomocí fotoaparátu zabudovaného do telefonu. Chci mluvit o instagramové menšině. O lidech, kteří hlavní účel téhle sítě ignorují a umíněně sdílejí místo fotek texty. Chci mluvit o tom, jaké dva typy „tvůrců“ jsem na Instagramu identifikoval a pro sebe si pojmenoval. //     Typ 1: Přežvýkávač   Člověk, který hledá všeobecně známá nebo v různých pramenech dohledatelná motta, moudra, citáty, vtipy, hlášky, virály, aforismy a další texty. Co s nimi udělá? „Přežvýká“ je. Vezme je a plácne na svůj profil. Někdy je parafrázuje, jindy ne, a pouze je přizpůsobí grafickému stylu svého feedu. V čem může být přidaná hodnota? Třeba se věnuje tématu, které je pro lidi užitečné. Připomíná zásady první pomoci, pravidla gramatiky nebo rady pro mezilidské vztahy. To je fajn. Nicméně pravdou je, že přežvýkávač netvoří, spíše rešeršu

Proč dospělý člověk v dnešní době tráví čas psaním vtipných básniček? A proč je pak sdílí na Instagramu? V rozhovoru s Tomášem, který stojí za profilem @basnicky_pro_dospele_deti , se dozvíte, jak to vidí on. Prozradí, co je podle něj dobrá básnička, jak to má s autocenzurou, jakými taktikami získává nové sledující nebo proč už mezi jeho fanoušky nepatří vlastní děti. Věřím, že pro vás jeho odpovědi budou stejně inspirativní, jako byly pro mě. Což je vlastně i hlavní důvod, proč jsem s rozhovory na blogu začal. Rád zkoumám motivace, myšlenky a rutiny autorů, kteří mi přijdou něčím zajímaví. Učím se od nich a mám pocit, že tohle „know-how“ ocení i další autoři nebo čtenáři.   Tomáš mě zaujal svými rýmy, které jsou ve své jednoduchosti leckdy až geniální. Viz třeba: Do schránky mi přišlo psaní / Nebylo však podepsané / Možná bylo od kočičky / Jisté je, že ode psa ne. :-)     Jak dlouho už píšeš básničky a co je tvá hlavní motivace pro psaní?  Básničky píšu už spoustu let, ani si nevzpomí